Víla

Karel Plíhal

1:ZnBal jsem jednu vílu, která tD#ančívala nFa louce
Gmu silnice, ktDmerá vede z BD#rna do OlFomouce,
zlGmehounka se dDmotýkala vD#ousů strejdy jBečmenFe,
Ba já čekal, D#až jí hebké šBaty sklouznou z rFamenBe.
2:Šaty sklouzly a já koukal, ležel v trávě, tajil dech,
milióny galaxií běhaly mi po zádech,
jelikož však měl jsem rýmu, kýchl jsem a stalo se,
že se lekla a skončila ten svůj tanec na nose.
3:Přišla ke mně jen tak, nahá, a beze všech rozpaků
jemným hlasem zazvonila:"Co šmíruješ, prasáku,"
vod tý doby moje duše ztvrdla jako z ocele,
nBetoulám se pD#o loukách a rBadši koukám na telF#e-vFizBi.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:27.61+00:00
Výsledky hledání: